Před rokem jsem se seznámila se "sestřičkou Dianou" v ordinaci paní doktorky E. Byla jsem na tom tehdy velmi bídně a Diana mi "jen tak", "z ničeho nic:-)" začala "ťukat", tj. pomáhat mi metodou EFT... Moc si toho z té doby nepamatuji, jen vím, že se mi po těle i duši rozlil blažený pocit, který jsem si odnesla a že jsem se chtěla do té ordinace (já, ustrašený pacient, který se doktorů a sestřiček bojí) pořád vracet ...
A vracela jsem se vícekrát. Byla jsem tam také včera, ...s pocitem"kamenné hlavy", která je za ty roky tak plná starostí, obav, spěchu, zbytečných informací,atd. - že už jsem to brala jako setrvalý velmi nepříjemný stav.
Diana je asi anděl . Jen jsem to zmínila (spíš jako beznadějné, s čím roky žiju) - a už na tom začala pracovat. Bylo odpoledne, Diana musela být už po celém dni unavená, přesto se mi maximálně věnovala. A udělala - nemůžu to napsat jinak - ZÁZRAK.
Opravdu mě toho zbavila!!!
Nevím, jak popsat radost z toho, že se tak stalo, ale i z toho, jak krásný lidský zážitek to byl.
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Ahoj Alice tady Lukáš. Musím říct že jsem ohromen z Faster EFT kurzu protože mi to otevřelo oči.
Měl jsme dnes velký průlom. Začal jsem si zpracovávat to téma práce a proč z každého zaměstnání uteču. Použil jsem techniku 7x proč a ptal jsem se svého malého já proč se bojí co cítí z práce. Naskočila mi škola a to jsem odťukal všechny strachy. Najednou mi přišla věta "Strach že mi ublíží" Začal jsem tedy ťukat na ní a najednou se spustily krokodýlí slzy a pak další slzy a další. Odťukal jsem všechno ze školy ale pak jsem si uvědomil, že první zkouška osamostatnění pro dítě je přeci školka, Tam dítě bude poprvé bez rodičů samo a začne se seznamovat s cizími dětmi. Tak jsem začal ťukat školku a musím říct že to byla síla...
Objevil jsem jádro problému a vzpomínku která to nejspíš zapříčinila. Byl to emocionální tobogán :( :D Ale mé ťukání vypadalo následovně-Můj strach z práce souvisel se školkou a to-Necítím se tam bezpečně-Strach že mi tam bude ublíženo-Strach že si se mnou děti nebudou chtít hrát (hodně silná emoce) poté následovalo-Školka-Smutek a strach že tam budu bez mámy ( velice silná emoce :D ) poté- Strach že to bez mámy nezvládnu-Pocit ze nebudu bez mámy v bezpečí-Strach že mi tam bez mámy ublíží. Pak jsem ještě pozměnil mé malé já a ukotvil ho že se cítí ve školce sebevědomě a že je šikovný kluk. Byl to masakr...Ale jsem rád že jsem konečně našel po tolika letech to jádro problému. Opravdu to bylo vrstva po vrstvě. Je zajímavé jak si mé podvědomí spojilo první den ve školce (který byl pro mě traumatizující) s chozením do zaměstnání.
Alice moc ti děkuju za kurz a za tvé vedení a skvělý přístup k nám všem. Budu se v budoucnu znovu těšit :)